|
|
Onemocnění paznehtů u dojnic
NOVOTNÁ, Michaela
Bakalářská práce je zaměřená na celosvětově problematické téma, kterým je onemocnění paznehtů u dojnic. Teoretická část pojednává o anatomii a fyziologii hrudních a pánevních končetin, dále o vlivech, které působí na stavbu a onemocnění paznehtu. Také se v této kapitole píše o infekčních a neinfekčních onemocněních paznehtů a prevenci. V praktické části byl sledován počet nemocných dojnic a druhy onemocnění paznehtů v podniku AGRA Březnice a.s. Do sledování bylo zapojeno 804 krav v období tří let, od ledna roku 2018 do prosince roku 2020. Během tohoto pozorování bylo zjištěno, že nejvíce se objevuje v chovu dermatitida a vředová onemocnění paznehtů. Onemocnění paznehtů postihuje okolo 50 % dojnic na všech laktacích. U nemocných krav dochází ke snížení mléčné užitkovosti.
|
|
|
Vliv onemocnění paznehtů na produkční výkonnost skotu
KLABOUCHOVÁ, Taťána
Onemocnění paznehtů je jednou z nejčastějších poruch zdraví vysokoprodukčních dojnic a limituje výkonnost a zdravotní stav zvířat držených ve stájích. Cílem práce bylo vyhodnotit výskyt onemocnění paznehtů a jeho vliv na mléčnou užitkovost krav v konkrétním chovu dojnic. V práci byl hodnocen vliv výskytu dermatitis digitalis (DD) a specificko-traumatických zánětů škáry paznehtní (ZŠP) na ukazatele mléčné užitkovosti (denní nádoj, obsah tuku, obsah bílkovin a počet somatických buněk v mléce) a na inseminační index v chovu holštýnských dojnic v letech 2021 a 2022. K vyhodnocení byl využit datový soubor údajů od 1 498 dojnic, kdy bylo zpracováno 15 245 záznamů z kontroly užitkovosti. Nejprve byly porovnány průměrné hodnoty ukazatelů mléčné užitkovosti měsíc před zjištěním onemocnění a měsíc po diagnóze onemocnění. V tomto případě byl prokázán statisticky významný rozdíl pouze v počtu somatických buněk (PSB) u DD, kdy tento ukazatel stoupl z původních 275 tis. na 487 tis. somatických buněk. Dále byly hodnoceny ukazatelé mléčné užitkovosti v měsíci po nálezu podle fáze laktace. Zde byl statisticky významný rozdíl zaznamenán v druhé fázi laktace (od 41. do 100. dne) u obsahu tuku krav se ZŠP, kdy u krav bez nálezu činil obsah tuku 3,59 % a u krav se ZŠP klesl na 3,29 %. Dále byl statisticky významný rozdíl zaznamenán ve čtvrté fázi laktace (201. - 304. den laktace) u obsahu bílkovin a počtu somatických buněk. Kdy byl nejvyšší obsah bílkovin zaznamenán u DD - 3,73 %, u krav bez onemocnění paznehtů byl obsah bílkovin 3,69 % a u krav se ZŠP klesl obsah bílkovin na 3,58 %. Počet somatických buněk u krav v této fázi laktace byl u krav bez onemocnění paznehtů 363 tis. a u krav s DD stoupl na 599 tis. Dále byl posouzen vliv onemocnění paznehtů na inseminační index. U tohoto ukazatele nebyl zjištěn rozdíl mezi kravami bez onemocnění a s onemocněním paznehtů. Byl ale zjištěn průkazný vliv inseminačního technika, který prováděl inseminaci. Při posouzení vlivu onemocnění podle jeho druhu byl zjištěn průměrný inseminační index u krav s DD 2,10 a u krav se ZŠP 2,31. Rozdíl byl ale průkazný pouze u jednoho inseminačního technika.
|
|
|
Onemocnění paznehtů u holštýnského skotu
KLABOUCHOVÁ, Taťána
Zdravotní stav dojnic má přímý dopad na produkci mléka. Jakékoliv narušení zdravotního stavu dojnic snižuje dojivost a negativně ovlivňuje ekonomiku chovu. Udržení dobrého zdravotního stavu končetin patří mezi významné úkoly produkční a preventivní veterinární medicíny. Bakalářská práce je zaměřena na výskyt onemocnění paznehtů ve třech mléčných farmách chovající dojnice holštýnského plemene. Sledování probíhalo v letech 2018 - 2020. Do sledování bylo zařazeno celkem 2 163 dojnic, rozdělených do 5 skupin dle pořadí laktace. Nejčastější onemocnění byly specificko-traumatické záněty škáry paznehtní, kde se jejich incidence pohybovala od 7,9 % až do 14,8 %. Dalším posuzovaným onemocněním byla dermatitis digitalis, která se v průběhu sledovaných let vyskytla od 7,28 % do 14,24 %. Posledním sledovaným onemocněním byla nekrobacilóza. Ta se na farmách vyskytovala v rozmezí od 1,22 % do 4,74 %. V práci je také popsána charakteristika holštýnského plemene, anatomie paznehtu, léčba a prevence jednotlivých onemocnění a také faktory ovlivňující vznik nemocí paznehtu.
|
|
|
Kulhání-Limitující faktor reprodukce skotu
VRABČEKOVÁ, Monika
Jedním ze základních předpokladů dosahování příznivých výrobních a ekonomických výsledků v chovu skotu je vysoká a pravidelná plodnost krav. Mezi nejvýznamnější faktory ovlivňující reprodukci patří zdravotní stav plemenic. Nezbytnou podmínkou úspěšného chovu dojnic je dobrý stav končetin, zejména pak paznehtů. Onemocnění končetin vede ke snížení výkonu a narušení pohody (welfare) chovaných zvířat a má ve výsledku negativní dopad na plodnost krav. Tato diplomová práce se zabývá vlivem kulhání (onemocnění paznehtů) na reprodukční ukazatele plemenic. K pokusu byla použita skupina plemenic ze ZD Pluhův Žďár obsahující 843 kusů dojnic plemene holštýn a plemene český strakatý skot. Zároveň byly plemenice ze dvou odlišných typů ustájení. O každé plemenici byly získány tyto údaje: identifikační číslo, stájové číslo, plemeno, věk, datum otelení, pořadí laktace, užitkovost, mezidobí, servis perioda, inseminační interval, inseminační index a případný typ onemocnění paznehtů. Vyhodnocení vlivu kulhání na reprodukční ukazatele v závislosti na pořadí laktace a plemeni bylo provedeno v programu Statistica dvoufaktorovou anovou. Sledováním byl prokázán významný vliv onemocnění paznehtů na jednotlivé reprodukční ukazatele. U dojnic na 3. a vyšší laktaci byl znatelný rozdíl délky mezidobí. U dojnic nekulhajících byla zjištěna průměrná délka mezidobí 385 dní, u dojnic kulhajících 398 dní. U dojnic s projevem kulhání se tedy mezidobí prodloužilo o 13 dní. I hodnoty servis periody a inseminačního indexu se zvýšily u skupiny kulhajících dojnic (až o 17 dní a až na hodnotu 3,17). V případě hodnot inseminačního intervalu byl rozdíl mezi zdravými a kulhajícími plemenicemi nejméně znatelný. Dále se prokázalo, že největší vliv na zvýšení hodnot reprodukčních ukazatelů má kombinace infekčního i neinfekčního onemocnění. Způsobí to organizmu zvířete největší zátěž. Při porovnání reprodukčních ukazatelů mezi plemeny se prokázal vliv prošlechtění a zatížení organizmu plemene holštýn. Průměrná délka mezidobí plemene holštýn byla o 8 dní delší než u plemene český strakatý skot, i délka servis periody byla o 5 dní delší u plemene holštýn. Z výsledků lze tedy konstatovat, že kulhání ve stádě by chovatel neměl přehlížet a měl by mu věnovat vysokou pozornost, protože má ve výsledku dopad na celou ekonomiku chovu. Chovatel by se měl zaměřit na pravidelnost a pečlivost úpravy, koupání a léčbu paznehtů. Pozornost je třeba věnovat také komfortu ustájení dojnic a kvalitě a komplexnosti podávaných krmných dávek.
|
host ::
RSS.